Otisk, občanské sdružení
Vítejte na stránkách občanského sdružení OTISK
Rozhledna Bolfánek
pro návštěvníky
Místa uctívání v Čechách
• Když uvěříme barokní legendě od A. Chanovského, podle níž se sv. W. vydal na cestu z Řezna do Prahy,aby mohl být přítomen slavnosti spojené s nastolením 1. pražského biskupa Dětmara, je Zelená Lhota prvním místem od hranic s Německem,kde sv. W. zanechal stopu v podobě dodnes známé legendy. Legenda je velmi podobná legendě o sv. Vojtěchovi,která se odehrála na Zelené Hoře u Nepomuka. I ve Lhotě se sv. W. zastavil v době velkého sucha. Obyvatelé vesnice ho prosili o seslání deště. Sv. W. se pomodlil a po chvíli se k zemi začal snášet životadárný déšť. Okolí se díky vydatnému dešti zazelenalo a vesnice dostala jméno Zelená Lhota. Kostel sv. Wolfganga stojí na pahorku nad obcí. Tam, kde sv. W. přivolal déšť. Byl postaven v 18. století na místě starší kaple. Uvnitř zdobí hlavní oltář obraz a plastika sv. Wolfganga.
• Nejvýznamnějším poutním místem v západních Čechách je Bolfánek u Chudenic.
• Upomínkou na misie z Řezna ještě před založením pražského biskupství (roku 973) mají být pozdější kostely zasvěcené sv. Wolfgangu, jehož kult se v regionu Český Krumlov vztahuje ke Kájovu. Legenda o sv. Wolfgangovi - Kájov. Místo, kde se dnes nachází poutní kostel prý bylo kultovním místem již v dobách před křesťanstvím. Podle legendy se zde zastavil v 10. století svatý Wolfgang při své misijní cestě do Čech. Nechal zde vedle zázračného pramene postavit první dřevěný kostelík ke cti Matky boží. Na stejném místě dnes stojí kaple Smrti Panny Marie. Ke kájovskému kostelu Nanebevzetí P. Marie přiléhá kaple sv. Linharta. V ní je na oltáři obraz sv. Wolfganga. Za kostelem leží hřbitov s kaplí Zesnutí (Smrti) P. Marie. V ní je sv. W. na oltáři vyobrazen spolu s dalšími patrony.
Pouti se konaly do Kladenského Rovného ke kapličce vystavené u kamene se záhadnými otvory, údajně stopami biskupa sv. Wolfganga (snad otisk berly a chodidla v kameni). Místo nebylo církví posvěceno a tomuto světci byl jako náhrada zřízen zvláštní oltář v kájovském kostele proto, aby se pouti ke kameni nekonaly. Dalším poutím ke kameni to však zabránit nedokázalo. Na oltáři v Kájově snad stála gotická socha trůnícího sv. Wolfganga, která mohla být později umístěna v kapli sv. W. v minoritském klášteře v Českém Krumlově. Dnes lze sochu vidět v muzeu v Českém
Krumlově.
Kapličku a kámen s otisky sv. W. najdeme v lese asi 1 km za vsí Kladenské Rovné (nacyklotrase č. 1047).
Kaple sv. Wolfganga byla součástí minoritského kláštera v Českém Krumlově. Kaple přiléhá k ambitu na východní straně , je zaklenutá jediným polem křížové žebrové klenby a je ukončená pětibokým kněžištěm. Interiér kaple je vyzdoben barokními freskami s výjevy ze života sv. Wolfganga.
• vodopády sv. Wolfganga na Menší Vltavici asi 1,5 km nad Vyšším Brodem na žluté turistické značce. Jedná se spíše ale o kaskády než o vodopád.
Text na informační tabuli u vodopádů :
Vodopády Sv. Wolfganga
Proč vodopády na Menší Vltavici vyšebrodští klášterníci před staletími nazvali Wolfgangovými, se lze jen domnívat. Wolfgang byl v desátém století biskupem v Řezně. Odtud se pravděpodobně na Vyšebrodsko šířilo křesťanství. Wolfgang dbal na obnovení sídel zpustošených válkou i o zakládání nových osad v místech dosud neosídlených. Je zobrazován jako biskup s modelem kostela u nohou a v krovu kostela bývá zaťata sekera. Je národním světcem Německa, tak jako svatý Václav národním světcem Čech. U vodopádů se občas podaří zahlédnout skorce či dokonce ledňáčka. Objeví se nečekaně a vzácně, a stejně nečekaně a rychle mizí. Ledňáčka poznáte podle tyrkysově modrého peří. Jako šipka létá pod hladinu a zpátky - střemhlav se vrhne
do vody, chytí rybku do zobáku a vrátí se zpět na větev, kde si na ní pochutná. Má noru v břehu nad vodopádem. Skorec sedává občas na vyčnívajícím kameni, upoutá nás svitem bílého hrdélka a "vestičky". Pro technokraty, biology a hydrology pro zajímavost pár čísel z pravidelného měření, které provádí občanské sdružení Gabreta. Voda u vodopádů je mírně kyselá s pH 6,6 až 6,8. Teplota vody se od června do září pohybuje od 8 do 12 ° C a za teplého počasí kolísá během dne o 2 °C. V zimním období teplota vody klesla až na 0,1 °C. V porostech mechů a játrovek rodu Scapanta na kamenech v řečišti žijí četné druhy torentikolních bezobratlých. Vzácně se zde vyskytuje rak kamenáč.
• Kladruby u Stříbra – benediktinský klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie.
Na oltáři v bazilice je barokní socha sv. Wolfganga.
Ke klášteru se váže legenda o jeho založení – vícero variant jedné legendy :
Řezenský biskup Wolfgang putoval plzeňským krajem a zjišťoval, jak je to tam s křesťanskou vírou. Během únavné pouti si chtěl odpočinout. Ulehl tedy na prosluněnou mýtinku uprostřed hlubokého lesa. Chvíli se díval do vysokánských korun stromů, poslouchal klapot sekyr dřevorubců, kteří tu těžili dřevo. Potom mu ztěžkla víčka a biskup usnul. Zdál se mu sen o Panně Marii. Ta mu přikázala, ať na místě, kde právě leží, nechal vystavět klášter s mariánským kostelem. Aby biskup na sen nezapomněl, vypůjčil si od dřevorubců sekyru, usekl dvě větve, svázal je do tvaru kříže a ten zabodl do země. Tak si označil místo, kde měl stát budoucí klášter. Protože tenkrát zrovna dřevorubci „klády rubali“, začalo se místu říkat Kladruby. S proslulostí a mocí kláštera nabývalo na vážnosti i městečko Kladruby, které bylo původně dřevorubeckou osadou. Vedla tudy cesta do Norimberka a ta lákala do města různé řemeslníky, krčmáře a kupce.
Podle pověsti se řezenský biskup Wolfgang při své cestě do Prahy, která vedla hlubokým lesem, zastavil na pahorku za brodem přes malou říčku, aby si zde po namáhavé cestě odpočinul. Nedaleko odsud pracovali dřevorubci. Wolfgang, chtěje jejich práci posvětit, vzal od jednoho z nich sekeru, usekl silnou větev a zabodl ji do země se slovy, že na tom místě bude oltář benediktýnského kláštera. Při tom pronesl tuto větu: "Hle, na tomto místě bude jednou stát oltář velikého a slavného kostela, který bude patřit bratrům mocného kláštera řádu svatého Benedikta." A protože prý tu tehdy pracovali dřevorubci, kteří tu "klády rubali", byl tento klášter nazván Kladruby.
Sv. Wolfgang si při cestě do Prahy značil cestu osekanými větvemi, na zpáteční cestě se pak zastavil v místech dnešního hlavního oltáře klášterního kostela. Dal tam pokácet strom a vyslovil proroctví, že na tomto místě bude založen klášter.
Tolik pověsti. Musíme však vzít v úvahu, že mezi dobou, kdy žil sv. Wolfgang a založením kladrubského kláštera, uplynulo téměř půldruhého století! Pověst zřejmě vznikla mezi německým osazenstvem kláštera až někdy po třicetileté válce a měla být snad jakousi protiváhou slovanskému původu kláštera i jeho jménu. Stavitel Santini nechal tuto pověst při přestavbě kostela v 18. století zpodobnit na hlavním oltáři. Díváme-li se na tento oltář z kostelní lodě, vidíme na jeho pravé straně velikou bílou sochu sv. Wolfganga, u jehož nohou jsou znázorněny symboly této pověsti: strom, zlatá sekera a malý domek představující budoucí klášter.
• Hnanice na Znojemsku – kostel sv. Wolfganga se studniční kaplí, poutní místo
Ves Hnanice leží ve znojemské vinařské oblasti u Šatova, nedaleko hranice s Rakouskem. V minulosti to bývalo velmi známé poutní místo, kam chodívala procesí z moravské i rakouské strany.
Nejstarší částí kostela je tzv. studniční kaple, raně středověká stavba. Časem přestala kaple dostačovat a měla být zbořena. Nejprve k ní bylo přistavěno halové trojlodí. Místo studniční kaple mělo být k hlavní lodi připojeno presbyterium. Ke zboření studniční kaple a výstavbě nového presbyteria však nikdy nedošlo. Tak zůstala stará studniční kaple zachována dodnes. Nedostavěný kostel byl vysvěcen roku 1510.
Hlavní oltář sv. Wolfganga je barokní.
Ve studniční kapli jsou 2 prameny. Nad studánkou s kamennou obrubou visí podkovy.
V rohu kaple stojí socha sv. Wolfganga.
Ke studně se vztahuje pověst :
O studánce
V kapli sv. Wolfganga visí nad studánkou s kamennou obrubou na silných řetězech dvě mohutné podkovy. O tom, jak se sem dostaly, vypravuje pověst, která také objasňuje, proč si sem tolik poutníků přicházelo vyléčit své nemoci v zázračné vodě. Kdysi dávno přijel do této krajiny rytíř a odpočíval u studánky. Byl zoufalý, neboť mu hrozilo úplné oslepnutí. Když se však umyl v křišťálové vodě studánky a protřel si pak oči, shledal, že vidí stejně dobře jako vídával dříve. S díky v srdci jel dál a hlásal slávu studánky sv. Wolfganga. Jeho věrný kůň jej doprovázel na všech jeho cestách. Leč stáří a útrapy putování připravily koně o zrak. Rytíř se ke studánce vrátil s úmyslem omýt zvířeti oči. Jeho čin však nezůstal bez trestu. Kůň sice prohlédl, ale jeho pán oslepl znovu. Koni odpadly na posvěceném místě podkovy, které je doposud možno vidět v kapli.
(Pověst z knihy Eduarda Kechlera - Dyje vypráví)
Další pověst o Hnanicích :
O svatém kameni
Na pohraničním svahu směrem k Hnánicím stál kdysi kostel, kterému známá studánka sv. Wolfganga přinášela značné příjmy a který byl na rozkaz místního biskupa zavřen. Příčinou zavření kostela byl obrovský kámen, který před ním ležel. Bylo na něm třináct velkých miskovitých prohlubenin, kterým se říká „obětní misky“. Když se v nich nahromadila dešťová voda, spěchaly k nim matky s chorými dětmi, umývaly jim touto vodou obličej a zvláště oči. Případná choroba pak prý zmizela. Vypravuje se, že za dávných časů sem lidé přinášeli pohanskému bohu oběti a kropili se krví ze zabitých zvířat, jež se v miskách nahromadila. Sv. Wolfgang ve svém spravedlivém hněvu proti tomuto bludařství bušil kladivem do kamene tak dlouho, až se všech třináct prohlubenin slilo v jednu velkou kulatou mísu. Vodu, která se při dešti naplnila, posvětil, a dlouho poté sem přicházeli nemocní, neboť tato posvěcená voda prý měla velikou moc.
(Pověst z knihy Eduarda Kechlera - Dyje vypráví)
V okolí Hnanic stojí celkem 11 obnovených „zděných poklon“ . Když okolo nich procházel pocestný, zastavil se, smekl a poklonil se. Jedna z nich je zasvěcena i sv. W. Ve výklenku jsou opatřeny keramickými reliéfy s vyobrazením světce.
• Komáří vížka nad Krupkou – kaple sv. Wolfganga
Kaple stojí cca 280 m západně od vrcholu Komáří vížky, v nadmořské výšce cca 774 m. Je barokní, čtvercového půdorysu se vstupním přístavkem a polokruhovitým presbytářem. Obklopuje ji malý hřbitov.
Pod Komáří vížkou se v minulosti dolovalo. Svah pod dnešní restaurací je protkán starými štolami. Na jejím místě stávala věž, z níž byl zvoncem oznamován horníkům začátek a konec pracovní doby. Kaple pod vrcholem byla tedy zasvěcena sv. W.,patronu horníků . Ten zde údajně nějaký čas žil jako poustevník. Když odcházel, požehnal zdejším lesům a od té doby zde prý rostou zvláště velké borůvky.
Proto se zde také pořádaly tradiční borůvkové poutě.
Kaple byla nedávno zrestaurována a je v ní nainstalována expozice o vývoji osídlování příhraniční oblasti a rozvoji řemesel.
• Jablonné v Podještědí – kaple sv. Wolfganga
Je to jedna z nejstarších dochovaných staveb ze 13. století ve městě. Byla přestavěna renesančně (psaníčkové sgrafito). V roce 1961 byla městem zrestaurována a přizpůsobena jako pohřební smuteční síň pro město a okolí.
• Kestřany u Písku – kaplička sv. Wolfganga
Severozápadně od Červeného ovčína v lese na návrší zvaném Volfánek stojí výklenková kaplička z druhé poloviny 17. století. Je obdélného půdorysu s trojbokým zakončením.
• Ostroh (Seeberg) (nedaleko Chebu) – kostel sv. Wolfganga
Původně gotický kostel s barokními úpravami. Oltářní obraz (olej na plátně cca 2x3 m) zobrazuje stojící postavy sv. Wolfganga, Víta a Heleny, nad jejichž hlavami se vznáší na oblacích P.Marie. V pozadí krajina s jezerem. V současné době se kostel pomalu opravuje. V létě je o víkendech otevřen.
• Vikantice u Šumperka – kostel sv. Wolfganga
Kostel svatého Wolfganga je stavbou ze třetí čtvrtiny 16. století (před 1577). V 18. nebo 19. století do něj byla vestavěna hudební kruchta a přidána další okna. Jde o jednolodní stavbu s trojboce ukončeným kněžištěm, na severu se čtyřbokou sakristií a hranolovitou věží v ose západního průčelí. Hlavní oltář pochází z doby kolem roku 1700, starším vybavením je kazatelna (třetí čtvrtina 17. století).
• Petrohrad u Podbořan – u místního zámku (dnes psychiatrická léčebna) stojí socha sv. Wolfganga. V roce 1622 zámek koupili Černínové z Chudenic. V držení tohoto rodu byl zámek až do roku 1945. Za Černínů byl zámek barokně přestavěna. Byla pořízena i barokní socha sv. W. – patrona rodu Černínů.
• Loket – kaple sv. Wolfganga ?
Zaniklé kostely sv. Wolfganga – stávaly v německém pohraničí
• Tachov – kostel sv. Wolfganga přestavěn na sýpku
Kostelík sv. Wolfganga byl vystavěn na okraji špitálního předměstí. Dnes zbytky této svatyně obsahuje bývalá sýpka v blízkosti židovského hřbitova. V roce 1989 v souvislosti s plánovanou demolicí byl proveden archeologický a stavebně historický průzkum pozůstatků kostelíka. Nejstarší části stavby pocházely z přelomu 15. a 16. století. Ve 2. polovině 17. století prošel kostelík rozsáhlou barokní přestavbou v důsledku špatného stavebního stavu. V roce 1786 byl kostelík nařízením císaře Josefa II. zrušen. V roce 1792 byl odkoupen vrchním úřadem v Tachově a v letech 1793 až 1794 byl přebudován na sýpku. Od demolice sýpky požadované v souvislosti s rozšířením silnice se ustoupilo.
• Bor u Tachova – kostel sv. Wolfganga zbořen
Kostel sv. Wolfganga byl postaven, asi na místě starší stavby, v 18. století. Později k němu byl přesunut hřbitov z náměstí. Sloužil jen do doby, kdy byl zrušen Josefem II. Byl přeměněn na sýpku a v 60 . letech 20. století byl zbořen. Dnes zbylo na jeho místě vyasfaltované parkoviště před hřbitovem.
• Doupov – kostel sv. Wolfganga zbořen
V místech nejstaršího osídlení byl postaven gotický kostel sv. Wolfganga, později hřbitovní. Vzhledem k pozdějšímu městu stál asi 800 metrů severozápadně od náměstí. Měl osmihraně uzavřený presbytář, gotické opěráky a uvnitř gotický triumfální oblouk. V roce 1953 vznikl vojenský újezd Hradiště a celé okresní město Doupov (spolu s dalšími obcemi okresu) bylo vystěhováno a posléze srovnáno se zemí, včetně kostela sv. Wolfganga. Nástěnné malby s motivem křížové cesty přenesené ze zničeného kostela sv. Wolfganga v Doupově jsou k vidění v gotickém sále na hradě Švihov v rámci II.prohlídkové trasy.
• Krásný Dvoreček u Kadaně – stával zde také kostel sv. Wolfganga
